Obraz Panny Marie Dešťové

Panna Marie Vyšehradská, zvaná též „Dešťová“, je ve vyšehradské bazilice umístěna ve čtvrté postranní kapli pri pohledu od vchodu pravé části chrámu, ve středu novogotického křídlového oltáře mezi sv. Václavem a sv. Ludmilou. Deskový obraz se dostal na Vyšehrad pravděpodobně na konci vlády Karla IV., který jej přivezl ze své korunovační cesty do Itálie. Podle jiné verze vytvořené badateli dal obraz kolem roku 1356 namalovat druhý český arcibiskup a první kardinál Jan Očko z Vlašimi pro oltář dnes již neexistujícího špitálního kostela Pokory Panny Marie blízko Podskalí.

Legenda

Po roce 1638 byla Vyšehradská madona nazývána Dešťovou. K tomu se váže legenda vyprávějící, že když jednou nastalo mimořádně velké sucho a hrozila neúroda, měl jeden z vyšehradských kanovníků sen, že má nést obraz procesím do klášterního kostela v nedalekých Emauzích a prosit za déšť. Když bylo procesí vypraveno, začalo pršet, ještě než jeho účastníci došli do cíle. A vydatně pršelo i po tři následující dny. Lidé v tom spatřovali Madonou učiněný zázrak. Procesí s obrazem se napříště vydávalo do Emauz nebo ke sv. Pankráci pokaždé, když zavládla sucha. O někdejším významu tohoto procesí svědčí i to, že jednou se ho zúčastnilo na 20 tisíc lidí. Prosebná procesí na Vyšehrad byla konána po celé 17. a 18. století. Poutě byly sice císařem Josefem II. zakázány, ale přesto se na mnohých místech i na Vyšehradě konaly dál.

gallery

Popis obrazu

Obraz je namalován na dřevěnou desku a námět typově patří mezi madony pokorné (dell’Umiltà). Matka Boží, Panna Maria, jako prostá žena usedla na zelenou kvetoucí louku, připravena nakojit své dítě. Na zadní straně obrazu byl nápis: „Obraz byl malován rukou sv. Lukáše.“ Panna Maria má kolem hlavy svatozář s dvanácti hvězdami, je zahalena do prostého modrého pláště, dole bohatě zřaseného, její pravá noha spočívá na srpu měsíce ležícího v trávě. Ježíšek, rovněž se svatozáří, je zavinut do bohatě dekorované látky, naznačující jeho královský původ. Asi v roce 1397 byl obraz opatřen stříbrným příkrovem, částečně zlaceným, s výřezem podle obrysu těla madony a dítěte. Příkrov či obklad dal zhotovit také jako ochranu poutní ikony před poškozením probošt Vyšehradské kapituly Václav Králík z Buřenic (+1416) a tvoří jej 35 mozaikově rozmístěných čtvercových ražených štítků ze stříbrného plechu se znaky Vyšehradské kapituly (zkřížené klíče), říšským orlem s rozepjatými křídly a českým dvouocasým lvem. V ozdobné sponě na šatu madony byla uložena vzácná relikvie – částečka Mariina pláště či roušky pod skleněným nebo křišťálovým krytem, a obraz tak nabyl významu jako uctívaný relikviář.

V roce 1769 byl příkrov doplněn reliéfními korunkami s tepaným ornamentem ze stříbrného plechu od zlatníka Jana Jiřího Brulluse ml. na objednávku Anny Marie z Eckersdorfu.

Restaurování

Při rekonstrukci chrámu v 80. a 90. letech 20. století byl obraz restaurován Mojmírem Hamsíkem (1921–2007) a zapůjčen i s nově adjustovaným a restaurovaným obkladem do stálé expozice starého umění Národní galerie nejdříve v Jiřském, nyní v Anežském klášteře. Při restaurování bylo zjištěno, že obraz byl kdysi oříznut a zmenšen nahoře i dole. Pro oltář ve Vyšehradské bazilice byla namalována kvalitní přesná kopie v původní technologii (autor akad. malíř a restaurátor Jan Pasálek). Stříbrné reliéfní korunky P. Marie a Ježíška jsou vystaveny v expozici klenotnice ve Vyšehradské bazilice.

Obraz jako modlitba

Obraz je svou formou ikona, a proto nepředstavuje realistické ztvárnění určitého momentu ze života Ježíše či jeho matky, není ani zosobněným „bohem“. Ikona má napomoci modlitbě k pravému Bohu. U tohoto obrazu se lidé po staletí zastavovali, aby po vzoru znázorněné matky Vykupitele objali Ježíše, Božího Syna. Zde si uvědomovali, jak blízký je Bůh v Ježíši, zde se modlili a dodnes modlí za své děti, za své rodiče, blízké...

Chcete-li se zde pomodlit, můžete před obrazem například jen tiše spočinout a dovolit Bohu, aby vám byl blízkým jako dítě na klíně maminky. Lze rovněž vyslovit své prosby a poděkování. V této kapli je také možné umístit do stojanu zapálenou svíci jako znamení hořícího plamene modlitby.

Modlitba za déšť

více zde.