Dějiny baziliky

Kapitulní chrám sv. apoštolů Petra a Pavla na Vyšehradě ve své nynější podobě je trojlodní pseudobazilika s kaplemi při bočních lodích, hloubkovým, trojboce uzavřeným kněžištěm se sakristií a kaplí na bočních stranách.

Kapitulní bazilika byla založena v roce 1070 knížetem Vratislavem II., v roce 1129 byla rozšířena. Při opravách po požáru roku 1249 zanikla asi z větší části románská podstata stavby a byla nahrazena gotickým trojlodím – zbytky tehdejší úpravy se zachovaly v podkroví bočních lodí. V roce 1295 byla postavena předsíň, patrně v západní části, jejíž zbytky byly roku 1888 zbořeny. V rámci úprav Vyšehradu Karlem IV. byla raně gotická stavba v roce 1369 pozměněna – patrně byly přistavěny boční kaple. Roku 1495 byla bazilika po opravách znovu vysvěcena. V roce 1575 provedl italský stavitel působící v Čechách Oldřich Avostalis společně s Mistrem Benediktem klenutí – patrně v hlavní lodi. K barokním úpravám baziliky došlo v letech 1708–1711, později v období 1723–1730. Na úpravách, které se týkaly nového zaklenutí a průčelí, se zpočátku podílel český barokní architekt František Maxmilián Kaňka. Kolem roku 1740 byla zbudována tak zvaná „Šancovská kaple“. V letech 1885–1903 byla bazilika ve třech etapách regotizována; bylo prodlouženo presbyterium, zřízena sakristie a depozitář, regotizována barokní hlavní loď, která byla znovu zaklenuta. Stavba probíhala podle plánů architekta Josefa Mockera. V její poslední etapě bylo představeno nové dvouvěžové průčelí. Bylo provedeno Františkem Mikšem.

Výmalba presbytáře,Šancovské kaple a postranních lodí pochází od vídeňského malíře Karla Jobsta. Druhou část vyzdobili v secesním stylu podle A. Muchy (1860–1939) manželé F. Urban a M. Urbanová-Zahradnická (1868–1945) v letech 1902–1903, lunety v horní části hlavní lodi byly vymalovány Urbanovými v roce 1911.

V letech 1988–1994 byl interiér chrámu nákladně zrestaurován. V roce 2003 povýšil papež Jan Pavel II. vyšehradský kapitulní chrám na papežskou baziliku minor.

Literatura

ČUMLIVSKI, Denko. Vyšehrad od počátku až do poloviny 19. století. In: Věra Brožová et al. Vyšehrad: historické podoby. Vyd. 1. Praha: Národní kulturní památka Vyšehrad, 2000, s. 43–54.

Královský Vyšehrad IV.: sborník příspěvků ze semináře 940 let Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Vyd. 1. Praha: Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, 2012.

NECHVÁTAL, Bořivoj – HUBER, Jiří – KOTOUS, Jan (eds.). Královský Vyšehrad III.: sborník příspěvků ze semináře Vyšehrad a Přemyslovci. Vyd. 1. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007.

NECHVÁTAL, Bořivoj. Vyšehrad, kapitulní chrám sv. Petra a Pavla. Archeologický výzkum. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2004.

NECHVÁTAL, Bořivoj. 950 let Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. In Archaeologia historica 45, 2, 2020, strana 989.

STEHLÍKOVÁ, Dana. Klenotnice Vyšehradské kapituly. Praha: Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, 2006.