Advent a Vánoce na Vyšehradě

 26.11.2016 |

26. listopadu večer vstupují katolíci na celém světě do adventu a do nového liturgického roku. Jaký je význam tohoto období? Jaké zvyklosti jsou s ním spojeny?

Adventní období má dvě části: (1) do 16. prosince a (2) 17. – 24. prosince. Druhé jmenované již úzce připravuje na Vánoce: při mších se čte o událostech z Bible, které se odehrály těsně před narozením Ježíše. Při mši svaté i při modlitbě breviáře zaznívají tzv. „Ó antifony“. Tyto krátké texty, které jsou perlou mezi modlitbami a svým původem sahají do poloviny 1. tisíciletí, jsou pojmenovány podle jejich počátečního písmena v latině. Každá z antifon vzdává hold očekávanému Spasiteli a s prosbou o jeho příchod. Příkladem je antifona z 22. prosince: „Ó Králi národů, toužebně očekávaný, ty jsi nárožní kámen, který spojuje Boží lid vjedno: přijď a spas člověka, kterého jsi utvořil z hlíny!“ Ó antifony byly mnohokrát zhudebněny.

V první části adventu se často slaví tzv. roráty. Jejich název je odvozený od prvního slova písně, která se zde zpívá: Rorate, coeli, despuper = „Rosu dejte, nebesa, shůry“. Roráty jsou ranní mše ke cti Panny Marie. V poslední době se v některých kostelích slaví jen při svíčkách. 8. prosince se slaví slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu. Událost nepřipomíná početí Ježíše, jak bývá mnohdy mylně uváděno, nýbrž skutečnost, že sama Panna Maria byla počata bez prvotního hříchu.

Na období před Vánocemi se také rozšířil zvyk zapalovat postupně svíce na adventním věnci, každou adventní neděli o jednu navíc. To může připomínat blížící se příchod Krista, který je světlem ve tmě. Zelený kruhový věnec také může naznačovat na věčnost a Boha (nemá začátek a konec). Za předchůdce současného adventního věnce lze považovat evangelického teologa Johanna Hinricha Wicherna (19. století).
Autor článku: Ondřej Mléčka
Převzato ze stránek České biskupské konference: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/161124co-je-to-advent