Mapa celého areálu

Památník kněžím, řeholníkům a řeholnicím, obětem nacismu a komunismu

Na Vyšehradském hřbitově v sousedství presbytáře baziliky sv. Petra a Pavla byl umístěn památník věnovaný kněžím, řeholníkům a řeholnicím, kteří se stali oběťmi totalitních režimů německého nacismu a později komunismu. Mnohé z těchto zasvěcených osob zahynuly v komunistických lágrech, mnoho jich bylo vězněno jen proto, že věřili v Boha a žili svoji víru.

Památník tvoří mírně nakloněná deska z tmavé leštěné žuly s nápisy. Centrální bod památníku tvoří barokní kovaný kříž, který původně zdobil průčelí barokního chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Vznik

Autory památníku jsou architekti Tomáš Šantavý a Božena Svátková. Památník byl požehnán dne 20. března 2003 pražským arcibiskupem Miloslavem kardinálem Vlkem za účasti papežského nuncia Erwina Josefa Endera, diecézních biskupů a představitelů řeholních komunit.

Kdo

Za všechny lze připomenout např. P. Adolfa Kajpra, který zemřel ve vězení v Leopoldově v roce 1959. Tento vynikající kazatel, jezuita a člověk žijící v pověsti svatosti byl v roce 1968 exhumován z Leopoldovského hřbitova a pohřben na Vyšehradě, kde jeho ostatky spočívaly až do roku 2018, nyní se nacházejí v kostele sv. Ignáce.

Za kapitulu

Toto místo bylo zvoleno proto, že k vyšehradské kapitule patřily některé významné osobnosti, které zakusily bolest pronásledování totalitních režimů.

Symbolicky je to především sv. Jan Nepomucký, generální vikář pražské arcidiecéze, vyšehradský kanovník, zavražděný králem Václavem IV. (Proto se zde lidé scházejí v den památky umučení sv. Jana, tj. 20. března 1393.)

V této souvislosti je třeba vzpomenout na Bohumila Staška, vyšehradského probošta, významného prvorepublikového politika a poslance, žurnalistu a zakladatele nakladatelství Vyšehrad. Za svoje kázání dne 13. srpna 1939 na pouti u sv. Vavřinečku u Domažlic byl 1. září 1939 zatčen gestapem a odvezen do koncentračního tábora v Dachau. Snad zázrakem toto věznění přežil. Zemřel v důsledku podlomeného zdraví 8. srpna 1948.

A také si připomínáme Oto Mádra, teologa a přední osobnost katolických intelektuálů celého období komunismu. V letech 19511966 byl vězněn jen proto, že pracoval s mladými lidmi. I když nezemřel v ukrutných podmínkách komunistických lágrů, jejich následky si nesl do konce života. Tento statečný kněz odpočívá naproti památníku obětem totalit.

gallery