Mapa celého areálu

Čertův sloup

V ulici K Rotundě v Karlachových sadech po pravé straně ve směru k bazilice před východní ohradní zdi vyšehradského hřbitova je umístěno torzo tří kusů kamenných sloupů opřených do formy nepravidelného trojhranu (v délce asi 160–240 cm, hmotnosti cca 2500 kg). Do roku 1787 tyto kusy sloupů byly vystaveny v interiéru chrámu, potom byly přeneseny na vedlejší hřbitov a nakonec v roce 1888 na dnešní místo. Sloupy jsou spojeny s legendou v několika verzích.

Podlé té nejznámější přinesl sloup na Vyšehrad až z Říma čert. Tak dlouho se totiž pokoušel o duši jednoho vyšehradského kněze, až s ním nebožák uzavřel smlouvu: čert dostane jeho duši, pokud přinese z římského kostela P. Marie za řekou Tiberou kamenný sloup dřív, než on odslouží mši. Čert ihned odletěl do Říma, z kostela vytrhl sloup a vydal se na zpáteční let. Nad benátskou zátokou však na něho čekal sv. Petr, který mu sloup třikrát shodil do moře a čert ho odtud musel třikrát lovit. Nad Vyšehrad proto doletěl pozdě, a tak sloup vztekle mrštil na kostel sv. Petra a Pavla. Sloup propadl střechou a klenbou až na dlažbu a přitom se rozbil na tři kusy. Takto pověst poprvé publikoval latinsky v roce 1700 Jan F. Hammerschmidt a česky někdy v letech 17001721 zapsal Jan Beckovský.

V chrámu sv. Petra a Pavla je vyobrazena v nástěnné malbě neznámého autora z doby kolem roku 1760 nad vchodem do sakristie v severní lodi. Pověst potom v různých variantách publikovala řada autorů, jako samostatnou v souboru pražských pověstí poprvé Josef Svátek v roce 1883.

Původní umístění tohoto 570 cm vysokého sloupu není objasněno, ani jeho účel; existuje řada hypotéz. Například mohlo jít o pohanský časoměrný sluneční sloup, ale spíše jde o raně románský sloup z chrámu sv. Petra.

gallery