DE Památník kněžím, řeholníkům a řeholnicím, obětem nacismu a komunismu
Na vyšehradském hřbitově v sousedství presbytáře baziliky sv. Petra a Pavla byl umístěn památník věnovaný kněžím, řeholníkům a řeholnicím, kteří se stali obětmi totalitních režimů německého nacionálního socialismu a komunismu. Mnozí z těchto zasvěcených osob položili život v komunistických lágrech, mnozí z nich byli vězněni jen proto, že věřili v Boha a žili svoji víru.
Památník tvoří mírně nakloněná deska z tmavé leštěné žuly s nápisy. Centrální bod památníku tvoří barokní kovaný kříž, který původně zdobil průčelí barokního chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.
Vznik
Autory památníku jsou architekti Tomáš Šantavý a Božena Svátková. Památník byl požehnán dne 20. 3. 2003 pražským arcibiskupem Miloslavem kardinálem Vlkem za účasti papežského nuncia Erwina Josefa Endera, diecézních biskupů a představitelů řeholních komunit.
Kdo
Za všechny lze připomenout např. Adolfa Kajpra, který zemřel ve vězení v Leopoldově v roce 1959. Tento vynikající kazatel, jezuita a člověk žijící v pověsti svatosti, byl v roce 1968 exhumován z Leopoldovského hřbitova a pohřben na Vyšehradě, kde jeho ostatky spočívaly až do roku 2018.
Za kapitulu
Toto místo bylo zvoleno proto, že k vyšehradské kapitule patřily některé významné osobnosti, které zakusily bolest pronásledování totalitních režimů.
Symbolicky je to především sv. Jan Nepomucký, generální vikář pražské arcidiecéze, vyšehradský kanovník, zavražděný králem Václavem IV. (Proto se zde schází lidé v den památky umučení sv. Jana 20. března 1393.)
V této souvislosti je třeba vzpomenout na Bohumila Staška, vyšehradského probošta, významného prvorepublikového politika a poslance, žurnalistu a zakladatele nakladatelství Vyšehrad. Za svoje kázání 13. 8. 1939 na pouti u sv. Vavřinečku u Domažlic byl zatčen gestapem 1. 9. 1939 a odvezen do koncentračního tábora v Dachau. Snad zázrakem toto věznění přežil. Zemřel v důsledku podlomeného zdraví 8. 8. 1948.
A také Oto Mádra, teologa a přední osobnosti katolických intelektuálů celého období komunismu. Byl vězněn mezi lety 1951 -1966 jen proto, že pracoval s mladými lidmi. I když nezemřel v ukrutných podmínkách komunistických lágrů, jejich následky si nesl do konce života. Tento statečný kněz odpočívá proti památníku obětem totalit.
