EN Kostelík Stětí sv. Jana Křtitele
Byl postaven jako dvoulodní objekt v průběhu 14. století (asi 1380). V době pohusitské byl v neutěšeném stavu. V roce 1559 je poprvé označen jako farní kostel sv. Jana v hradbách a sloužil zřejmě i lidem z podhradí Vyšehradu. V době vlády císaře Rudolfa II. na začátku 17. století se ho v rámci zvyšující se rekatolizační činnosti znovu ujímá vyšehradská kapitula.
Roku 1654 při budování barokní vojenské pevnosti byl z obou stran zkrácen, byly sníženy boční stěny, byl zřízen nový nižší strop ve formě klenby a postupně zvenku zasypán. V roce 1764 byla na severní straně přistavena sakristie a v témže roce byla postavena před pevnostní zdí kaple P. Marie ( pro umístění sochy P. Marie šancovské) s průchodem do kostelíka. V rámci josefínských reforem byl kostel roku 1787 zrušen a předán vojenské správě, která jej nadále využívala jako skladiště, zbrojnici a později zde bylo i obydlí chudiny. Sakristie byla používána jako chlév.
Kostelík Stětí sv. Jana Křtitele sestává ze dvou prostor skrytých v násypu barokní fortifikace, volné zůstalo pouze průčelí v cihelné pevnostní stěně. Nadpraží vchodu a dvou oken tvoří segmentové záklenky. Interiér svatyně je obdélníkového půdorysu s mělkým trojbokým závěrem, dělený čtyřmi pilíři na tři lodě. Sloupy nesou křížové klenby, přecházející na západní straně do pětibokých výsečí. V šikmých stěnách presbytáře jsou konchou zaklenuté niky. V samém závěru je obdélníková nika pro umístění oltáře. Pod severovýchodní částí prostoru je umístěna kobka zaklenutá valenou klenbou eliptického průřezu s trojúhelníkovými a pětibokými výsečemi.
Před kostelem, jenž byl od svého vzniku farním, bylo původně náměstí s radnicí a masnými krámy.
Objekt je ve správě NKP Vyšehrad.
